top of page

PLNÝ MOČOVÝ MĚCHÝŘ

Text: Martin Rokos
Foto: Míla Sliacká

Na světě je přece krásně. Není nic hezčího, než když začíná jaro, kdy se stromy začnou znovu zelenat a vše se obrací k dobrému, v naději a víře, že všechny špatné věci se zlepší.
A já má plný močový měchýř. Říkám si, no co, každý má nějaký ten svůj problém a já mám prostě plný močový měchýř, no, vždyť to není taková věda.
Podívej se, ta naše Praha, to je tak krásné místo. Podívej, podívej, neumíš se snad koukat, nebo co?
Neumím se koukat? No, momentálně ne, protože momentálně mám zrovna plný močový měchýř, a to víš, to je přece jenom velká zátěž pro můj organismus.
Ty máš plný močový měchýř?
No, už 400 ml. Tak co, co tomu říkáš?
No, já mám už taky plnej močák. Počkej, já se tady vychčiju. Co děláš? Proč se nepřidáš?
Já nemůžu. Oslabily se mi svaly kolem močového měchýře. Ale já si z toho nic nedělám, víš, nikdo to nevidí a tak mám od všech lidských připomínek pokoji. Pojď, nepůjdem do knihovny, na koncert nebo do kina? Co je, už jsi se snad vychcal nebo ne? Vždyť ti to nikdy netrvá, tak co je, jdeme, ne? Já už se nemůžu dočkat, uvidím zase knihovnu, no jistě, jako už několikrát předtím a určitě ji ještě mockrát uvidím. Proč se ti nechce? Vždyť život je krásný, ano, je tam ten plný močový měchýř, ale co, s ním se dá žít. 
Haló, pane doktore, mám plný močový měchýř!
Tak se vychčij vole!
Já nějak nemůžu, mám příliš slabé svalstvo okolo močového měchýře. Můžu se prosím vás zeptat, kolik asi takový močový měchýř vydrží?
Praská tak při 600 ml.
Tak fajn, to mám ještě celé odpoledne. Večer buďto chcípnu, anebo mě někdo vycévkuje.
Haló, volám o pomoc! Vycévkuje  mě někdo? Najde se nějaká dobrá duše? Mám totiž plný močový měchýř a přitom život je tak krásný, no podívej, tady něco kvete, tady je nádherný obnovený dům a tady je Letná, místo, kde jsi málem vyrůstal, podívej... Ale co to, ty to snad nevidíš, jsi vážně slepej! A ubohej!! Neumíš se dívat, furt myslíš jenom na ten svůj močový měchýř, jako kdybys nevnímal nic jinýho…
Haló, volám SOS, už se stmívá, praskne mi každou chvíli.
To je ale blbec, von snad neumí vyhledat pomoc, podívejte se, no jo, to nemá cenu se tu o něco snažit, von každou chvíli chcípne, ale ale, už chcípá, umírá. Ale život je tak krásný, vykašli se na ty svý problémy a žij, vždyť se kolem sebe rozhledni, neumíš koukat!!!???
10.1. 1999

06160002.jpeg
06160001.jpeg
06160004.jpeg
06160005.jpeg
06160006.jpeg
06160007.jpeg
TEXTY: My Work

JAK JSME SLAVILI ŠTĚDRÝ DEN 2016

Míla Sliacká

,,Ukážu ti svůj novej oblek", raduje se otec po mém příchodu na štědrovečerní večeři. Jdeme se na tu krásu podívat. K mému velkému údivu, mi ho otec, sedící v teplákách u PC, ukazuje jen na fotkách. Naivně se divim, proč si ho nevezme na sebe.

 ,,Vždyť bude smrdět tou rybou”, opáčí otec.

Aha, rozumím; obleky raději nenosit, aby se neopotřebovaly. Vkládá se do toho otcova žena Bára a říká, ze aspoň košili by si vzít mohl. Docházi tedy ke kompromisu, kdy je otec společensky oblečen od pasu nahoru (,,Protože pod stolem to stejně není vidět”), dole ho dál hřejí tepláky. 

Večere. Víno. Vaječňák. Chválime rybu i salát a vzpomínáme, jak otec onehdá zapomněl koupit kapra, a tak byl poslán do Alberta, odkud se vrátil s nejlevnějšími rybími prsty, co tam měli.

Zazní několik koled a poté polemický freestyle na téma, jak a proč byl oloupen Goliáš.


A je čas zavolat babičce do Kyjeva. Po úvodních formalitách (tzn. řveme na střídačku do sluchátka otázku, jestli nás slyší) se me babička ptá, jestli 'došlo k nějakým změnám'. Babička se za mě modlí každý den už od 1. září a žádá Boha, aby mi seslal ženicha ještě před její smrtí. Uklidňuji ji slovy, ze s Bohem musí mít trpělivost. 

,,To nechápu. Vždyť se modlím každý den už přes tři měsíce!"

,,No jo no."


Dáváme si dárky. Otec nervózně přihlíží tomu, jak nešetrně trhám balicí papír a káravě komentuje: ,,Nečmárej aspoň na ten pytlík, vždyť ho nebudeme moct použít za rok znovu."

K dárkům ma komentáře typu: ,,U Číňana jsi tohle koupila, doufám" a ,,ale nepřesně ukazuje", obojí když vybalil teploměr (citace je přesná včetně  slovosledu, pozn. redakce).

,,Ty se ale umíš poradovat z dárků'', kontruje Bára.

Otec by raději nic nedostával, je to pro něj jen stress.

Jak jsem dřív Vánoce neměla ráda, tak teď si je užívám a doufám, že za rok předvedeme minimálně tak vydařenou perfomance jako letos.

kfc.jpg

VÁNOČNÍ KFC

stromek.jpg

STROMEK

kapři.jpg

KAPŘI

TEXTY: My Work
bottom of page